Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje sestra má prima sestru

2. 5. 2016

Můj dlouho zapomenutý deníčku...

v zimě mi byly 3 roky,vážím 57,5 kg a jsem teda už fakt velká.Událo se  toho hodně,ale protože teď se toho děje ještě víc,rozhodla jsem se trochu obnovit zápisky.

Veškeré současné šílenství odstartovala Velká Černá.Tedy její odchod do psího nebe.Odešla bez varování,jen tak....Byla jsem u toho a v tu chvíli jsme všechny věděly co se děje a všechno působilo dojmem klidného rozhodnutí Velké Černé.Opustila nás a my najednou nevěděly co dál.U večeře jsem nevěděla jestli maso rozložit po zemi a pak sežrat nebo odnést na pelech a tam sežrat anebo rovnou sežrat vše v misce-tohle jsem vždy dělala podle Velké a teď nebyla nápověda....a tak jsem přestala raději žrát úplně.Venku jsem nedokázala poznat jestli pes ,který k nám běží je nebo není nebezpečný a tak jsem se schovávala za Dvounohou a raději odmítala chodit ven.Celé dny jsem si tiše truchlila v předsíni,nechtěla žrát,chodit ven,hrát si...prostě nic.Dvounohá se mne snažila rozptýlit různými činnostmi,ale pomohlo to jen na chvilku.Pak se mne zeptala jestli bych nechtěla ségru.Je to jasné.Zešílela.Já mám depresi a ona se zbláznila.

Ptala se mne čím dál častěji a starostlivě mne pozorovala.Tak já mám starosti sama se sebou a teď ještě abych si dělala starosti o Dvounohou.Pak se jelo na výlet do mého rodiště a Dvounohá tam pak jela ještě jednou.A pak se zabalilo na výlet u vody a bydlely jsme čistě náhodou v chatce s 5ti štěňaty po mé mámě.Dvounohá mlela cosi o tom,že to je geniální tah.Budu prý nakonec ráda,že máme doma štěně....a jen jedno laugh.

A tak se taky stalo.Moje malá kopie se jmenuje Ayrin a je to fakt moje mladší sestra.A prý bude u nás zase veselo.No to si pište.A nebo to raději napíšu já cheeky

dsc_0676.jpgMoje malá kopie.Tady jsem ještě netušila,že se nastěhuje k nám domů